|
|
Proces tvorby, schvalování a uplatňování IFRS
Valášková, Mariana ; Mejzlík, Ladislav (vedoucí práce) ; Žárová, Marcela (oponent) ; Tumpach, Miloš (oponent)
Doktorská práce zkoumá proces tvorby, schvalování a uplatňování IFRS z pohledu regulace účetnictví v globálním měřítku, identifikuje povahu schvalovacího procesu IFRS ve všech jeho fázích a porovnává jej s regulací účetnictví v České republice, a to zejména s legislativním procesem tvorby českých účetních předpisů. Schvalovací proces jakýchkoliv účetních pravidel, ať už standardů či právních předpisů, předurčuje kvalitu těchto pravidel a následně potenciál úrovně kvality účetních výkazů sestavených dle takových pravidel. Proces tvorby a schvalování IFRS je tak garancí kvality standardů, které jsou výstupem takového procesu. Pro účely globální harmonizace účetnictví, která požaduje transparentní spolehlivé a srovnatelné účetní informace napříč státy světa, tak schvalovací proces IFRS představuje její esenciální složku. Celý proces tvorby, schvalování a uplatňování IFRS jako globálních účetních standardů s sebou však nese i celou řadu nelehkých překážek spojených, vedle politických a sociálních aspektů, také s kulturní diferenciací. Právní systémy jako determinanty způsobu regulace účetnictví slouží v práci k analýze a identifikaci možných způsobů regulace účetnictví v globálním měřítku. Pro globální regulaci účetnictví je nutné její akceptování hlavními zájmovými skupinami, vymezení okruhu účetních jednotek, pro které je smysluplná a žádoucí, ustavení nezávislé, důvěryhodné a respektované mezinárodní profesní organizace do role tvůrce standardů a vytvoření propracovaného, transparentního a komplexního schvalovacího procesu. Práce kromě důkladné analýzy jednotlivých fází schvalovacího procesu IFRS mapuje také současnou akceptaci IFRS ve světě a popisuje schvalovací mechanismus Evropské unie uplatňovaný pro přijetí IFRS v rámci jejího prostoru, čímž se dotváří ucelený pohled na současný vývoj v oblasti globální harmonizace účetnictví. Globální regulace účetnictví, která vyžaduje přijetí a uplatňování IFRS v jejich originálním rozsahu, naráží stále na řadu překážek. Ze zemí G20 vyžaduje používání IFRS v jejich originálním znění u společností kótovaných na burze ani ne polovina, tj. 9 států. Přičemž s takovým přijetím IFRS mají problém zejména státy s tradicí římského práva (kontinentálně evropská právní kultura), kde je tvorba pravidel výhradou státu. Kvantitativní analýza schvalovacího procesu IFRS provedená u tří vybraných projektů agendy IASB představuje jádro aplikační části práce. Analýza sleduje na podkladu časové osy jednotlivé kroky schvalovacího procesu IFRS, zejména potom z pohledu jednotlivých připomínkových řízení kvantitativně vyjádřených prostřednictvím obdržených připomínek, nejen co do jejich počtu, ale i složení dle zeměpisné oblasti a dle typu respondenta. Tato analýza prokázala složitost a časovou náročnost celého procesu vedoucího ke globálnímu názorovému konsenzu a také důležitost dodržení jeho komplexity, která vede k všeobecné shodě na přijatých řešeních a k jejich globální akceptaci všemi zainteresovanými stranami. Vyústěním analýzy schvalovacího procesu IASB je jeho srovnání s legislativním procesem tvorby účetních pravidel v České republice. Srovnání obou procesů umožňuje identifikovat slabá místa schvalovacího procesu v České republice a přináší konkrétní doporučení pro jeho vylepšení a zefektivnění. Z pohledu způsobu regulace účetnictví má delegování tvorby účetních pravidel směrem od státu do rukou účetní profese svůj význam zejména pro posílení kvality, srozumitelnosti a uznatelnosti účetních pravidel, což lze účelně zajistit prostřednictvím schvalovacího procesu, který se svou povahou od toho legislativního liší. Inspirací je zde schvalovací proces IFRS.
|
host ::
RSS.